P r o s i n e c     12 / 2009

MŠE SVATÉ O VÁNOCÍCH A NA NOVÝ ROK

·  Půlnoční     24. prosince 10.00 PM  ·  Boží Hod vánoční      25. prosince 10.30 AM

·  Nový rok, Matky Boží P. Marie   1. ledna 10.30 AM

 Advent a jeho poselství            

„Hle, přichází Bůh, náš Spasitel“. Tato biblická antifona je jakýmsi vstupem do období adventu. Na počátku adventní doby tak sugestivně zaznívají dvě slova: „Bůh přichází“. Důležité je, že tato slova nezaznívají v minulém čase: „Bůh přišel“, ani v budoucím: „Bůh přijde“, ale v přítomném: „Bůh přichází“. Jde tedy o činnost, která probíhá stále.

Bůh mezi námi  Advent nám připomíná, že „Bůh přichází“ navštívit svůj lid, aby přebýval mezi lidmi a vytvářel s nimi společenství lásky a života. Evangelium vyjadřuje tajemství vtělení takto: „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“, doslova: „aby svůj stan rozbilo mezi námi“ (J 1,14).  Připravit se na Vánoce znamená, nasadit se v budování „příbytku Božího mezi lidmi“. Nikdo odtud není vyloučen; každý může a má přispět k tomu, aby tento dům byl prostornější a krásnější.  Advent nás vybízí: abychom svůj zrak obrátili k Bohu, abychom se s Bohem setkávali v modlitbě a v konání dobra, abychom pozvali Ježíše do svého života a společně s Ním budovali příbytek Boží mezi lidmi.  Dnes, tady, teď.

Bůh není „někde v nebi“ Bůh není Bohem, který přebývá někde v nebi a přitom se o nás nezajímá. Je Bohem - přicházejícím. Je Otcem, který na nás nikdy nepřestává myslet a zároveň chová respekt k naší svobodě. Touží nás potkat a navštívit: chce přijít a zůstávat s námi. Jeho advent = „příchod“ je důsledkem jeho rozhodnutí osvobodit nás od zla, smrti a ode všeho, co brání našemu pravému štěstí. Bůh nás přichází spasit.  Stvořitel světa přišel z lásky přebývat mezi lidi. V listu Filipanům stojí, že Kristus „nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl a vzal na sebe přirozenost služebníka.“ (Flp 2,6).  A stal se jedním z lidí.  

Advent nás vybízí:„Probuď se

a rozpomeň se,že Bůh přichází!

Dnes, tady, teď!“

Česká mše svatá ve Washingtonu

 V neděli  3. ledna 2010 ve 12.15pm budeme mít v naší národní kapli mši svatou slouženou P. Janem Czudkem z NY. Prosíme o hojnou účast. Za výbor české národní kaple vás všechny upřímně zvou Kathleen Kaspar-Paty, tel. 703 698 8052 a   Dr. George J. Švejda, PhD., tel. 301 421 9417.

Vážení čtenáři ZVONU,               

                Krista čtvero příští Písmo svaté jistí...budeme zpívat i v této době adventní. Někde mezi řádky písně (Kancionál č. 126, 2.sloka) jsou obsaženy hluboké pravdy,  které vedou k podstatě toho, jak dobře prožít adventní dobu a jak se připravit na Kristův příchod. Nebo vlastně příchody:

Nejprvnější v těle        Znovuprožití toho, že Bůh se narodil na tento svět.

Druhé v duši celé         Bůh přichází neustále – v  modlitbě, svátostech, čtení a naslouchání jeho slovu,  v druhém člověku.

Třetí při skonání        Připravenost na svou vlastní smrt. Stav milosti posvěcující, žít každý den jako by byl poslední, modlitba o šťastnou hodinku smrti.

Čtvrté při vzkříšení    Očekávání a připravenost na druhý Kristův příchod. V době, kdy už máme pár „zaručených“ předpovědí konce světa,  pamatujeme na Kristova slova „o té hodině neví nikdo, jenom Otec“. Jeho rada?  Buďte připraveni, bděte..

Do této adventní doby žehná  a požehnané Vánoční svátky vyprošuje                                                                                             P. Jan

Nedělní témata - advent

29. listopadu – 1. neděle adventní  (Lk 21,25-28.34-36):  "Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje. A tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení.

Před příchodem „Syna člověka“ svět prožije bouřlivé změny, které poruší celkovou rovnováhu vesmíru a uvrhnou jej do prvotního chaosu. A právě během těchto hrůzných úkazů Kristovi učedníci nemají podlehnout strachu a skleslosti, ale mají nabrat novou odvahu a "vztyčit hlavu"..

v        

6. prosince   - 2. neděle adventní  (Lk 3,1-6):  Jan šel do celého okolí Jordánu a hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Tak je psáno v knize řečí proroka Izaiáše: "Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí ať je zasypáno, každá hora a každý pahorek srovnán; kde je co křivého, ať je narovnáno, cesty hrbolaté ať se uhladí! A každý člověk uzří Boží spásu."

Předchůdce Jan Křtitel dostává své povolání na poušti, která je místem setkání s Boží milostí. Pak začíná vyzývat k obrácení a křtu, které jsou přípravnými kroky na Pánův příchod.

v        

13. prosince - 3. neděle adventntní: (Lk 3,10-18): Lidé se ptali Jana: "Co máme dělat?"  Odpovídal jim: "Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně."  Přišli také celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se ho: "Mistře, co máme dělat?"  On jim odpověděl: "Nevybírejte víc, než je stanoveno."  I vojáci se ho ptali: "A co máme dělat my?"  Odpověděl jim: "Na nikom se nedopouštějte násilí, nikoho nevydírejte, buďte spokojeni se svým žoldem."

Jan Křtitel přísně napomíná nově pokřtěné, aby neměli falešnou jistotu o vlastní spáse na základě křestního obmytí či původu od Abraháma. Je třeba konkrétních projevů obrácení. Proto lidem ukládá, aby uplatnili solidární lásku jako předstupeň Ježíšova požadavku lásky. Především však nasměrovává pozornost lidí k přicházejícímu Mesiáši, a proto je jeho hlásání označeno jako radostná zvěst.

v        

20. prosince – 4. neděle adventntní (Lk 1,39-45): V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem:
"Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého! Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně! Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!"

Maria je blahoslavena pro svou víru. Ona je matkou víry. Vírou přijala Slovo nejprve ve svém srdci a pak také v těle.

Svatý na tento měsíc – sv. Jan od Kříže, 14. prosince 

Narodil se v 16. století ve Španělsku. Původně se jmenoval Jan de Yepes. Ve dvou letech mu ze­mřel otec. Matka, Jan a ještě dva sourozenci se přestěhovali za lepší prací do Mediny del Campo. Jan později pracoval jako ošet­řovatel v nemocnici a zároveň studoval na jezuitské koleji. Původně se měl stát duchovním v nemocnici, ale Jan vstoupil do řádu karmelitánů, stal se knězem. Řád karmelitánů se mu zdál málo přísný a chtěl přestoupit ke kartuziánům. Osu­dové pro něj bylo setkání s Terezií z Avily, která rovněž usilovala o zpřísnění řehol­ního stavu. Terezie z Avily mu nabídla, aby zůstal a založil přísnější karmelitánský klášter. Jan v roce 1568 s ještě jedním druhem založil klášter bosých karmeli­tánů v Duruelu, kde přijal jméno Jan od Kříže. Byl dobrým organizátorem. Brzy se o něm rozšířily zprávy a začali přicházet žáci ze všech stran. Za tři roky se Jan stal zpovědníkem v klášteře v Avile, kde byla Svatá Terezie z Avily právě jmenována převorkou. Po pěti letech jeho služby ho velmi chválila, oceňovala jeho vzdělání, moudrost a velké zkušenosti a nazývala ho“nebeským a božským mužem“.

Začaly ale růst rozdíly a spory mezi bosými a ostatními karmelitány, které vyústily až v Janovo uvěznění. Ve vězení, kde byl devět měsíců, napsal Jan od Kříže své nejkrásnější mystické básně. Napsal osm písní líčících blaho duše sjednocují­cí se s Bohem - Výstup na horu Karmel. Následovala Temná noc, kde popisuje cestu ke kontemplativní modlitbě přes noc smyslů a noc ducha a Duchovní pí­seň, která vychází ze starozákonní Písně písní. Dále napsal soubor Pramen lásky žhavý, dopisy a naučné spisy.

Přes mnohá protivenství se obnova klášterů úspěšně šířila, Jan od Kříže spolu s Terezií z Avily reformovali nebo založili společně šestnáct ženských a patnáct mužských klášterů. Zastánci mírnější karmelitánské větve však neustále proti Janovi brojili, byl zbaven všech hodností, byl poslán jako prostý mnich do kláštera v Peňuele.

Vážně onemocněl a byl přemístěn do kláštera v Ubedě, kde se mu však nedostalo ani uznání ani péče a po třech měsících velkého utrpení zemřel 14. prosince 1591. Za dva roky potom byl karmelitánský řád definitivně rozdě­len na mírnější větev a na přísnější bosé karmelitány. Svatořečen byl v roce 1726 papežem Klementem X. V roce 1923 byl prohlášen za učitele církve.

Poděkování   

V minulém období přispěli na časopis:    M. Tkadlec, J. Brettl, rod. Dlabalova, J. a L. Ruc.

Chtěl bych tímto poděkovat všem,

kteří po celý rok podle svých možností přispívali na vydávání našeho časopisu.

Myšlenky moudrých – o naději

Naděje je zdrojem radosti a radost je zdrojem síly.    H. E. Manning

Sklon k naději a radosti je skutečným bohatstvím, sklon ke strachu a smutku skutečnou chorobou.    David Hume

Zmrtvýchvstání, které Kristus ukázal na sobě, se jednoho dne uskuteční na nás. Slíbil nám je, neboť hlavu následují do slávy i údy.    

Sv. Řehoř Veliký

Blahopřejeme k narozeninám

V měsíci prosinci: Karol Krupka 1. prosince, Emílie Kováčíková 6. prosince, Adriana Čušková  6. prosince,  Antonín Kocurek, 7. prosince, Věra Combs 8. prosince, Václav Sedláček 8. prosince, Zdenka Rosenberg 11. prosince, Božena Smrčková 11. prosince, Václav James Solfronk 18. prosince, Jaroslav Sýkora 22. prosince, Helena Hlinkova 23. prosince, Frank Doskočil 24. prosince, Marie Daňková 26. prosince, Nikola Čížová 29. prosince, Josef Číž 31. prosince, George Glos 31. prosince, Zuzka Petrová 31. prosince, Zuzka Petrová 1. ledna.

Mše svaté - úmysly