V roce 1971-72 při návštěvě u Sedláčků v Astorii se sešli Dr. Chudoba, p. Horáček, p. Paška a F. Daněk. Dr Chudoba a p. Horáček věděli, že k Salesiánům do New Rochelle přišel z Mexika český kněz, který se tam zdravotně zotavuje. Při té návštěvě jsme se domluvili, že bychom mohli o nedělích mít české bohoslužby. První možnost byla u českých redemptoristů v kostele P. Marie Ustavičné Pomoci na 61. ulici na Manhattanu, kde jsme jako členové Svazu Českých Katolíků měli tuto možnost. Prakticky to ale bylo těžké vzhledem k parkování a spojení metrem.

Já jsem byl členem farnosti Panny Marie Karmelské, kde můj syn Frank chodil do základní školy, znal jsem se dobře s děkanem Heniganem. Dohodli jsme se, že tam požádáme o povolení, pokud český salesián P. Alois Vyoral bude ochoten. On souhlasil a při příští besedě u Sedláčků jsme šli (Daněk, Sedláček, Paška a P. Vyoral) na faru požádat Msgr Henigana o povolení. Byli jsme úspěšní, dostali jsme povolení k českým bohoslužbám o nedělích v 10 hodin ráno. Diecéze souhlasila, a tak jsme začali. Rozesílala se pozvání členům Svazu Katolíků, plakáty do českych a slovenských podniků, F. Daněk mluvil několikrát v českém rozhlase, tehdy jsme měli 2 hodiny vysílání týdně.

Během krátké doby nás dost přibývalo. Pokračovalo to velmi úspěšně, skupina se rozrostla na 100-200 lidí týdně v neděli v kostele. Dostali jsme také povolení k užívání sálu naproti kostelu, kde jsme se začali scházet na kávu a naše ženy darem dodávaly pečivo (každá asi 3x do roka). 2x do roka se konaly naše úspěšné podniky "Martinské posvícení" a "Masopust," kde jsme mívali návštěvu až 400-500 lidí. Žádný jiný spolek to tehdy neměl.

Do kostela a na různé akce přicházeli významní členové české a slovenské politické obce. Také kulturně byla naše skupina velmi činná (politické oslavy, tlak různými cestami na politické činitele USA, pomoc vlasti všemi možnými prostředky, kolem revoluce v Maďarsku, koncerty a činnost pěveckého spolku atd...)

dle svědectví F.Daňka